Lidský mozek je fascinující, ale zároveň neobvyklý orgán, který denně čelí náporu mnoha rozhodnutí. Dvě klíčové části, které při rozhodování sehrávají zásadní roli, jsou limbický systém a neokortex.
Limbický mozek je úzce spjatý s rychlým automatickým myšlením – takzvaným Systémem 1. Naproti tomu neokortex je klíčový pro pomalejší, racionální zpracování informací, tedy pro Systém 2.
Když se proto dostaneme do krizové situace typu „bojuj nebo uteč“ a nemáme čas přemýšlet, potřebujeme okamžitou, instinktivní reakci (Systém 1).
Systém 2 je naopak pomalejší, racionálně uvažující a vyžaduje více času i energie k analýze vstupů. Aktivujeme ho, když se potřebujeme rozhodnout logicky – na základě faktů, znalostí a hlubšího přemýšlení. Tento způsob myšlení však způsobuje kognitivní přetížení a je náročnější na soustředění.
"Když jsme pod tlakem nebo unavení – například při propadech na trzích – přebírá proto vedení Systém 1."
Ten rozhoduje automaticky, intuitivně, často na základě emocí, zkušeností nebo zažitých přesvědčení a našich předsudcích.
Tento proces má evoluční výhodu, děje se však na úkor přesnosti a může vést k různým zkreslením.
Prvním typem zkreslení jsou heuristiky - rychlé způsoby, jak mozek zpracovává informace. Často fungují dobře, ale občas mohu vést k chybám (kognitivní zkreslení), které způsobují nepřesnou interpretaci reality.
Kromě kognitivního zkreslení ještě existuje emoční zkreslení, kdy silné emoce ovlivní naše vnímání a rozhodování natolik, že se odchylujeme od racionálního úsudku, a sociální zkreslení, kdy jednáme spíš podle očekávání druhých než vlastního úsudku.